Znalec je osoba jmenovaná soudem nebo stranami soudního řízení, aby poskytla své odborné stanovisko v určité záležitosti v rámci soudního řízení. Povinností znalce je sloužit soudu, a to i v případě, že je byl jmenován stranami.
Úkoly a povinnosti znalců obvykle stanoví vnitrostátní právní předpisy. Pro uznání osoby za znalce v soudním řízení stanoví většina zemí určité požadavky (vzdělání, odborná příprava a/nebo osvědčení). V současné době neexistuje mezi členskými státy žádná dohoda o požadavcích na (soudní) znalce a mezi vnitrostátními nomenklaturami jsou podstatné rozdíly.
Existuje řada typů znalců:
- znalecký svědek bude požádán o výklad faktů a/nebo o poskytnutí stanoviska na základě svých odborných znalostí v technických otázkách nebo na základě zkušeností, pokud jde o objasnění argumentů účastníků řízení,
- technický znalec bude požádán o stanovisko týkající se technických nebo vědeckých otázek,
- právní znalec může být konzultován ohledně pravidel, postupů a práv vztahujících se na cizí právo,
- další znalci.
Vnitrostátní informační přehledy o znalcích a znaleckých posudcích poskytují údaje o existujících vnitrostátních seznamech a rejstřících znalců, požadavcích, které musí znalci plnit, odměňování a odpovědnosti znalců, jakož i informace o vedení znaleckých řízení.
Tyto vnitrostátní informační přehledy sestavil Evropský institut pro expertizu a znalce v rámci projektu „Vyhledání znalce“ financovaného z programu Evropské komise nazvaného Spravedlnost.